Bitva u Waterloo byla významná nejen porážkou Napoleona, ale také tím, že poprvé ukázala, že ve světě financí nevyhrává ten, kdo má největší armádu, ale ten, kdo má nejrychlejší zprávy. Nathan Rothschild se díky vlastní síti kurýrů dozvěděl o Napoleonově porážce dřív než britská vláda, což mu tehdy poskytlo zásadní informační náskok. V době, kdy se zprávy šířily rychlostí koně, to byla výhoda, která jasně ukázala, že kdo ovládá informace, ovládá trh.
Kdo ovládá informace, ovládá svět
Od té doby uplynulo mnoho času a svět se změnil k nepoznání. Dnes žijeme v éře internetu, kdy jsme vystaveni nepřetržitému přívalu informací, mezi nimiž je mnoho polopravd i vyložených lží. Když se na druhém konci světa něco stane, v Evropě se to dozvíme během vteřin. Jenže spolu s tím přichází i lavina šumu, emocí a manipulací. V takové době už nevyhrává ten, kdo má informaci jako první, ale ten, kdo ji dokáže správně zařadit, pochopit a oddělit od balastu. Informační náskok dnes nevzniká rychlostí, ale schopností orientovat se v chaosu a rozpoznat, co má skutečnou hodnotu. A to není vždy jednoduché.
Jak nepodlehnout manipulaci a bublinám
V takovém prostředí je naprosto zásadní naučit se informace nejen přijímat, ale také ověřovat. Ne všechno, co vypadá důvěryhodně, skutečně důvěryhodné je. Algoritmy sociálních sítí nás často krmí tím, co v nás vyvolá emoce, ne tím, co je pravdivé. A tak se člověk snadno ocitne v pasti polopravd, manipulací a názorových bublin. Kvalitní zdroje, vědecké instituce, seriózní média a odborné publikace jsou dnes důležitější než kdy dřív. Ne proto, že by byly neomylné, ale protože mají jasná pravidla, transparentní metodiku a odpovědnost za to, co publikují. V době, kdy může kdokoliv napsat cokoli a během minut to obletí svět, je kritické myšlení a práce se zdroji jednou z nejdůležitějších dovedností.
Proč stále věřit mainstreamovým médiím
Mnohá mainstreamová média a velké tiskové agentury jsou dnes všelijakými radobyodborníky často zpochybňované, přitom stále pracují podle novinářských zásad. Ověřují informace z více zdrojů, mají editorskou kontrolu a nesou společenskou odpovědnost za to, co publikují. Často jde navíc o subjekty s desítkami či dokonce stovkami let tradice, která je reputačně zavazuje k tomu, aby si udržely vysoký standard práce a důvěryhodnost. To je zásadní rozdíl oproti různým influencerům a samozvaným „novinářům“, kteří šíří neověřené informace, nepravdy či konspirační bláboly a nenesou za to žádnou odpovědnost. Typickým příkladem je Alex Jones a jeho InfoWars, postavený na dezinformacích a strachu, na kterých ovšem zároveň také pohádkově bohatne. Kvalitní zdroje jako Reuters, AP, BBC, The Guardian, CNN nebo v Česku Deník N naopak staví na transparentních metodách, ověřitelných faktech a jasně odděleném zpravodajství od komentářů. Vedle nich existují i projekty jako třeba Bellingcat, což je mezinárodní investigativní skupina, která pomocí otevřených dat, satelitních snímků a analýzy videí odhaluje dezinformace, válečné zločiny a státní propagandu. Je to další příklad zdroje, který pracuje s ověřitelnými fakty a transparentní metodikou. Pokud se chcete orientovat v probíhajících válečných konfliktech, měli byste ho mít rozhodně v záložkách. Když politici jako Trump, Farage, Babiš, Fico nebo Orbán nějaká média hlasitě kritizují nebo zpochybňují, je to zpravidla znamením, že svou práci dělají dobře.
Sebevzdělávání jako největší dar digitální éry
Internet nám zároveň otevřel dveře k něčemu, co by si lidé v době Rothschildových kurýrů nedokázali ani představit. A sice ke kvalitnímu a dostupnému sebevzdělávání. To, co dřív vyžadovalo přístup do knihoven, univerzit nebo drahých škol pouze pro vyvolené, je dnes často dostupné zdarma a během pár kliknutí. Člověk tak může sedět doma v pyžamu a studovat totéž, co studenti na druhém konci planety. V době, kdy jsme zahlceni (des)informacemi, je tahle možnost čerpat informace cíleně a kvalitně jedním z největších darů digitální éry.
Od zelených mužíčků k Harvardu
Před mnoha lety jsem se velice zajímal o existenci mimozemských civilizací. Četl jsem Danikena, Dr. Stevena Greera a mnoho dalších autorů. Kamarád, který mě dobře zná, mi jednou poslal odkaz na online kurz astrobiologie, který nabízela zdarma Harvardova univerzita. Neváhal jsem ani minutu a hned jsem se zaregistroval. Zabralo mi to asi tři měsíce, během nichž jsem tomu věnoval přibližně 6–8 hodin týdně. Bylo to naprosto fantastické. Žádné teorie o zelených mužíčcích, kteří přiletěli, postavili egyptské pyramidy a zase odletěli. Čistá věda, založená na faktech a vědeckém poznání. Biologie, astronomie, chemie, geologie, fyzika…. Dozvěděl jsem se třeba, jak vědci poznají, že kolem nějaké sotva viditelné hvězdy, vzdálené miliony světelných let, obíhá malá planetka. Jak vypočítají její velikost, v jaké vzdálenosti obíhá kolem své hvězdy, jestli má atmosféru a jak lze zjistit její chemické složení. A hlavně jak určit pravděpodobnost existence života na této planetě. To jsem přesně chtěl vědět.
Co mi daly online kurzy
Později jsem absolvoval ještě několik kurzů v dalších oborech. Ať už ty, které mi pomohly v profesionální kariéře, nebo prostě jen to, co mě zajímá. Teď právě studuju kurz „Indická a tibetská řeka buddhismu“ profesora Thurmana z Columbia University, což je mimochodem tatínek herečky Umy Thurman (Pulp Fiction, Kill Bill) a jedna z největších kapacit na indo‑tibetský buddhismus. Zajímalo by mě také studium AI, jenže tam, jako v mnoha technicky zaměřených oborech, je vyžadován určitý stupeň znalosti matematiky, což mě jako celoživotního nepřítele této vědní disciplíny předem diskvalifikuje. Ze stejného důvodu jsem musel vzdát úvod do astrofyziky, která by mě také velice zajímala. Kdyby mi tehdy na gymplu prof. Janeček vysvětlil, k čemu jsou diferenciální rovnice nebo integrály dobré, možná bych se je tehdy naučil.
Jak se neztratit v digitálním smogu
Dnešní doba nám dává do rukou úžasné nástroje, o kterých se lidem v minulosti ani nesnilo. Zároveň je ale třeba dbát na to, jak se neztratit v tom nekonečném informačním chaosu a digitálním smogu, který se na nás ze všech stran valí. Nepotřebuju vědět, kde ukázala Hanychová kozy nebo kdo z poslanců chytil kapavku. Stejně tak mě nezajímá názor týpka, který ještě včera dělal instalatéra a dnes už vysílá ze své garáže „fundované“ geopolitické analýzy. Hledám informace, které mi hlavu otevřou, a ne ji ucpou.
Kde se vzdělávat online