Před půl rokem jsem po mnoha dlouhých letech smazal všechny své účty na sociálních sítích. Nebyl to ani tak krok k digitálnímu osvobození—bylo to hlavně vyjádření znechucení nad tím, jak majitelé těchto platforem otevřeně podporovali Trumpa. Přišlo mi absurdní sledovat, jak algoritmy zesilují toxickou rétoriku a normalizují nebezpečné ideologie. Nechtěl jsem být už součástí tohoto prostředí.
Jenže po odchodu mi řada lidí řekla, že jim chybí mé výpravy do punkové historie, komentáře k politickému dění nebo jen moje nesourodé postřehy ze života. A protože sám cítím potřebu občas něco napsat, rozhodl jsem se dát tomu prostor právě tady.
Nečekejte pravidelnost, nečekejte pečlivě vystavěné argumenty ani systematickou analýzu. Budu psát, jak se mi chce, o tom, co mi přijde zajímavé a co mě baví —od politiky přes muziku až po zážitky ze života v Londýně nebo z cest.
DUSBA
