Moje předchozí sympatie k Palestincům po 7. říjnu 2023 značně ochladly. Když jsem je viděl bezprostředně po masakru radostně oslavovat, bylo mi jasné, že pro mnohé z nich to bude poslední radost v životě. Od první chvíle jsem věděl, že z Gazy se stane peklo na Zemi, takže mě vůbec nepřekvapila následná brutalita, se kterou do toho Izrael šel. Uplynuly dva roky. Gaza je v troskách. Zabito bylo přes 60 000 lidí. Ti, kteří tehdy radostně tančili nad zbitými a zkrvavenými těly unesených Izraelců, už netančí. Jsou buď mrtví, nebo pohřbívají své příbuzné. Hamás je sice významně oslabený, ale stále Gaze vládne a stále může zadržovat až desítky rukojmích.
Rozhodně nejsem zastáncem Netanjahuovy vlády a členy jeho kabinetu, jako jsou Itamar Ben-Gvir nebo Bezalel Smotrich, považuji za stejné zločince jako Hamás. Zároveň ale chápu potřebu Izraele se bránit i jeho snahu zabránit podobným masakrům i do budoucna.
Přenesme se nyní do Británie, kterou otřásají demonstrace na podporu skupiny Palestine Action, již vláda nedávno zařadila na seznam teroristických organizací. Za členství v této skupině nyní hrozí až 14 let vězení a její podpora je také trestná. Důvodem bylo několik přímých akcí, které členové Palestine Action v poslední době provedli. Začalo to útoky na britské firmy spojené s izraelským obranným průmyslem, zejména Elbit Systems. Poslední kapkou pak byl incident, kdy se aktivisté vloupali na vojenskou základnu RAF Brize Norton a nastříkali červenou barvu do motorů dvou letadel Airbus Voyager, čímž podle policie způsobili škody v řádu milionů liber.
Většina lidí, kteří protestují na podporu Palestine Action, nejsou extremisté. Prostě se jen nemohou dívat na utrpení palestinských civilistů. To je zcela pochopitelný postoj. Na druhou stranu si tito lidé neuvědomují, že Spojené království je už několik let v hybridní válce s Ruskem. Měli jsme tu případ Litviněnko. Pak incident s novičokem v Salisbury. Hořely tu sklady a budovy firem, které se podílejí na pomoci napadené Ukrajině. Jsou to neustálé útoky v kyberprostoru, kdy byly napadeny počítačové sítě zdravotnických zařízení i vládních úřadů. Zároveň se při inventuře armády zjistilo, jak je podfinancovaná a v jak žalostném se nachází stavu. Fašistické Rusko naopak investuje 40 % svého rozpočtu do zbrojení. Když si k tomu navíc člověk poslechne, jaké výhrůžky Británii pravidelně padají z úst ruských propagandistů v ruské státní televizi, je naprosto pochopitelné, proč sabotáže na vojenské technice ze strany Palestine Action nakonec vedly k jejímu zařazení na seznam teroristických organizací.
Lidé mají právo demonstrovat za právo Izraele se bránit. Stejně tak mají právo protestovat proti rozsahu a dopadům izraelské operace v Gaze. Ale podporovat skupinu, která útočí na vojenská letadla vlastního státu v době, kdy kdykoliv hrozí, že hybridní válka přeroste ve válku konvenční, je stejně nepřijatelné jako v roce 1939 podporovat někoho, kdo by prováděl sabotážní akce na Spitfiry.