Zrození punkové estetiky
World’s End, 430, King’s Road, London SW10 0LJ V roce 1971 otevřeli Vivienne Westwood a Malcolm McLaren svůj první butik na adrese 430 King’s Road v londýnské čtvrti Chelsea. Nesl název Let it Rock a zaměřoval se na styl Teddy Boys a nostalgii po 50. letech, charakteristickou brokátovými saky, creepers botami a vinylovými deskami. Již tehdy však butik představoval víc než jen obchod s oblečením: stal se prostorem pro rebelii proti tehdejší dominantní módě hippies.
Do roku 1974 se obchod několikrát přejmenoval, například na Too Fast to Live, Too Young to Die, a nakonec získal ikonický název SEX. Interiér obchodu provokoval: červené koberce, graffiti, výlohy plné fetish oblečení, bondage stylu a slogany jako „gumové oblečení do kanceláře“. Westwood a McLaren zde nabízeli vlastní návrhy i výběr od značek jako Atomage. SEX se rychle stal centrem britské punkové subkultury, které přitahovalo prostitutky, studenty, umělce i budoucí hudební hvězdy.
Vivienne Westwood zaměstnávala v butiku první punkery, mezi nimi třeba Jordan (vlastním jménem Pamela Rooke), která se stala výraznou tváří obchodu. Jordan patřila do úzkého okruhu fanoušků Sex Pistols známého jako Bromley Contingent. Tato skupina, zahrnující například Siouxsie Sioux, Billyho Idola nebo Stevena Severina, se často pohybovala v okolí butiku a výrazně ovlivnila vizuální i ideologickou podobu punku.
V létě 1975 navštívil butik John Lydon, tehdy neznámý mladík ze severního Londýna, oblečený v tričku s nápisem „Nenávidím Pink Floyd“. McLaren ho vyzval, aby zazpíval u jukeboxu. Ačkoliv Lydon neuměl zpívat, jeho drzý postoj a vzhled ho katapultovaly do čela kapely Sex Pistols. Tak vznikla ikona punku v podobě Johnnyho Rottena, která ztělesňovala DIY přístup, nihilismus a syrovou energii celé scény.
King’s Road byla v polovině 70. let hlavním epicentrem londýnského punku. Kromě butiku SEX zde vznikla i další původně punková značka BOY, jejíž obchod se nacházel nedaleko a kombinoval módu, hudbu a výtvarné umění. Stal se dalším důležitým bodem na mapě subkultury. Dnes už původní krámek BOY na King’s Road neexistuje, značka však přežila.
Po rozpadu Sex Pistols a postupné komercializaci punku se Westwood v roce 1980 rozhodla obchod znovu přetvořit. Otevřela ho pod názvem World’s End, s interiérem připomínajícím pirátskou loď a hodinami, které běží pozpátku. Ačkoliv vlajkový obchod značky Vivienne Westwood se dnes nachází v oblasti New Bond Street v luxusní čtvrti Mayfair, společnost stále provozuje tento zvenku nenápadný obchůdek, kde se zrodila nejen její sláva, ale i britský punkový styl.
Přestože Vivienne Westwood nevymyslela zavírací špendlík ani další ikonické punkové doplňky, byla tou, kdo je dokázal zakomponovat do módy a vytvořit z nich svébytný styl. Ten v mnoha ohledech ovlivnil i mainstreamový módní průmysl. Obchod World’s End tak zůstává nejen historickým artefaktem, ale i živým symbolem punkové estetiky a originality.
