Svět a především Evropa s hrůzou sleduje, jak Trump boří a porušuje desítky let vytvářená pravidla a mezinárodní smlouvy. Posledním z jeho počinů je neskrývaný záměr za každou cenu připojit Grónsko ke Spojeným státům. Co je skutečným důvodem Trumpovy posedlosti získat Grónsko?
Bezpečnost
Trump zdůvodňuje nutnost ovládnutí Grónska potřebou ochránit území USA před Čínou a Ruskem. Prohlašuje, že kolem Grónska se prohánějí čínské a ruské válečné lodě, což samozřejmě není pravda, a chce tomu udělat přítrž. Dodává, že když území Grónska nezískají Spojené státy, vezme si ho Rusko nebo Čína, čímž se jejich vojenský arzenál přiblíží území Spojených států. Pokud by i hypoteticky došlo k pokusu vojensky obsadit Grónsko jednou z těchto zemí, znamenalo by to otevřenou válku s NATO (Grónsko je jako autonomní území Dánska členem NATO). Navíc Spojené státy už v Grónsku vojenskou základnu mají a jak grónská, tak dánská vláda jsou otevřené jednání o možnosti rozšíření americké vojenské přítomnosti na tomto největším ostrově světa. Obava o bezpečnost Spojených států naprosto neobstojí.
Nerostné bohatství
S globálním oteplováním dochází k prudkému tání ledovců. V Grónsku se za posledních dvacet let dramaticky zrychlilo. Výzkumy založené na satelitních datech i historických leteckých snímcích ukazují, že grónské ledovce vstoupily do nové fáze rychlého ústupu a ztráty hmoty. Výzkumníci z Univerzity v Kodani například zjistili, že rychlost tání grónských ledovců se za posledních 20 let zvýšila pětinásobně. Tím dochází k odkrytí povrchu, pod kterým se skrývají bohatá ložiska nerostných surovin. Grónsko patří k nejbohatším oblastem světa, pokud jde o nerostné suroviny. Geologicky je velmi rozmanité a obsahuje širokou škálu kovů i nekovových surovin, které jsou dnes strategicky důležité. Grónsko má jedny z největších světových ložisek vzácných zemin mimo Čínu. Patří mezi ně 25 z 34 kritických surovin definovaných EU. Vzácné zeminy jsou nenahraditelné v moderních technologiích. Od elektroniky přes lékařství až po obranný průmysl. Jedná se například o neodym, praseodym, dysprosium, europium, terbium a yttrium a mnoho dalších. USA jich dováží zhruba 80 % právě z Číny. Kdyby se Trump zmocnil těchto ložisek, Spojené státy by se vymanily ze závislosti na Číně. Takže nerostné bohatství Grónska už je pochopitelnější důvod, ale i v tomto případě grónská i dánská vláda projevily ochotu bavit se o možnosti a podmínkách těžby americkými společnostmi.
Psychologické pozadí
Nedávno proběhl v Oválné pracovně Bílého domu více než tříhodinový rozhovor Trumpa pro deník New York Times. A při něm Trump zmínil jednu zásadní věc. Novinářům sdělil, že potřebuje „psychologicky věci vlastnit“. Trumpova neteř Mary Trump, která je zároveň klinickou psycholožkou, ve své knize Too Much and Never Enough (Příliš mnoho, nikdy dost) popisuje jeho chování pomocí odborných konceptů. A i když neprovádí formální diagnózu, její popis je velmi přesný. Mary Trump tvrdí, že Donald Trump vykazuje výrazné rysy narcismu, které jsou charakterizovány potřebou obdivu, neschopností přijmout kritiku, přehnaným sebevědomím a manipulativním chováním. Dále popisuje Trumpovy antisociální a agresivní vzorce chování (např. ono ponižující setkaní se Zelenským v Bílém domě), což má za následek nedostatek empatie, využívání lidí k vlastnímu prospěchu, impulzivitu a tendence porušovat pravidla. Následuje závislost na obdivu a potvrzení. Mary Trump zároveň vysvětluje, že jeho chování je poháněno hlubokou nejistotou a potřebou být neustále oceňován. A to úzce souvisí s jeho potřebou ochrany před pocitem selhání, která se projevuje popíráním reality, svalováním viny na druhé (nejčastěji Biden, Obama) a vytvářením grandiózních fantazií o vlastní dokonalosti (např. pompézní plány s Gazou, označování sebe sama géniem, smyšlená tvrzení o největší podpoře voličů v historii).
V rozhovoru s Joannou Coles pro Daily Beast rozebírá Mary Trump příčiny tohoto chování. Důvodem je Trumpovo dětství a rodina, ve které vyrůstal a kterou sama velmi dobře poznala. V jeho výchově chyběla rodičovská láska. Trumpův otec se o děti nezajímal, což se projevilo hlavně v době, kdy bylo Donaldovi dva a půl roku a jeho matka tehdy vážně onemocněla a nemohla se tak dětem věnovat. Pro děti v tomto věku, je to jedno z nejdynamičtějších období, kdy u nich dochází k utváření emočně psychologického vývoje. To byl základ jeho budoucích projevů chování. Dalším faktorem byla výchova. Otec Trump své děti vychovával k potřebě uspět za každou cenu, bez ohledu na důsledky pro okolí. Mary Trump jej charakterizuje jako sociopata, který chápal důvod existence ostatních lidí jen jako své sluhy. Tohle všechno se podepsalo na utváření Trumpovy osobnosti. Právě zde lze hledat důvody, proč své jméno umístil na mrakodrap v New Yorku, proč ho dopsal do názvu Kennedyho centra, proč ho dává na modelové řady zlatých tenisek či hodinek, proč tak naléhal na režiséra filmu Sám doma, aby se ve snímku alespoň na okamžik objevil, a proč tak urputně touží po Nobelově ceně.
Nejde o bezpečnost Spojených států ani o nerostné bohatství, co ho žene k tak silnému zájmu získat Grónsko.
Je to v první řadě potřeba v sobě zaplnit nezaplnitelnou černou díru.
