Proč mír není na obzoru
I když probíhají intenzivní diplomatická jednání, nemyslím si, že je svět nějak zásadně blíže míru na Ukrajině. Ruská imperiální válka podle mého názoru může skončit jen v případě, že na ni Rusko přestane mít peníze. Ty mu sice v posledních měsících v důsledku sankcí a s tím spojených ekonomických problémů rapidním tempem docházejí, nicméně na nějaký větší zlom, podpořený třeba nějakým větším domácím odporem proti Putinovi, můžeme zapomenout.
Ti stateční, kteří by se postavili do čela větších protestů proti ruské sebevražedné misi na Ukrajině, jsou buď mrtví, ve vězení, nebo v exilu. V Rusku zůstala jen rezignovaná masa poslušných otroků, kteří jsou zvyklí strádat a klidně zase budou žrát trávu. A z historie víme, že ji vydrží žrát hodně dlouho.
Po čtyřech letech války, s oběťmi přesahujícími milion padlých a raněných a při nákladech v řádech stovek milliard dolarů, není možné prezentovat obsazení 19 % území Ukrajiny jako vítězství ani v Rusku. Pokud by Putin tuhle rozjetou mašinérii v dohledné době zastavil, bude to znamenat jeho konec. A to nejen politicky, ale i fyzicky.
Neuvěřitelně naivní a snadno ovlivnitelný Trump je pro Putina požehnáním. Putin si ho dál bude vodit jako loutku. Stejně jako ty dva klauny Kushnera a Witkoffa. Doufejme, že Trump alespoň nezastaví poskytování zpravodajských informací Ukrajině a nezačne uvolňovat protiruské sankce.
Volby v Maďarsku: další fronta hybridní války
Rusko bude také dál stupňovat hybridní válku proti vzpurné Evropě. Určitě se bude snažit ovlivnit nadcházející volby v Maďarsku v dubnu 2026. Maďarský volební systém si Orbán v poslední dekádě upravoval tak, aby zvýhodňoval nejsilnější stranu. To samo o sobě není unikátní, ale v kombinaci s mediálním prostředím a státními zdroji to vytváří asymetrické hřiště, na kterém bude pro opozici těžké Orbána a jeho Fidesz porazit.
Nicméně podle posledních průzkumů se to opozičnímu lídrovi Péteru Magyarovi a jeho straně Tisza může opravdu podařit. To by byla pro Putina další velká rána. Ztratil by jediného západního spojence. Prohra Orbána by zasáhla i jeho populistické spojence napříč Evropou. Rusko ale udělá bezesporu maximum, aby si svého „trojského koně“ v Evropě udrželo.
Česká technologie, která může změnit hru
A ještě jednu věc bude zajímavé v nejbližších měsících sledovat. Ukrajina už roky usiluje o střely s dlouhým doletem. Protože na Tomahawky může zapomenout a s dodávkami německých Taurusů to také nevypadá příliš nadějně, zlomová by mohla být cenově mnohem dostupnější novinka Narwhal, vyvinutá českou firmou LPP.
Její bojové nasazení má začít přímo na ukrajinském bojišti v lednu či únoru 2026. Střela je určena k precizním úderům na strategické cíle hluboko za frontou s dosahem až 680 km. Je navržena tak, aby byla těžko detekovatelná a mohla pronikat ruskou PVO. Do sériové výroby by mohla být nasazena v březnu 2026. Pokud by se v testech osvědčila, může se postupně stát poměrně zásadním nástrojem v dalším ničení ruské energetické infrastruktury.
Sláva Ukrajině!