Napíšu vám, jak mě překvapil můj slávistický kamarád Zdenda. Zhruba před půl rokem mi poslal odkaz na naprosto unikátní akci. Jedná se o třídenní punkovou trachtaci na obrovské lodi plavící se přes Balt ze Stockholmu do Tallinnu a zpět. Součástí je i několikahodinová kalba po zakotvení v Tallinnu, v místním klubu Paavli Kultuurivabrik. Tahle akce nese název Close-Up Punk Båten a je to 40 hodin punku, alkoholu a koncertů na moři.
O téhle akci, i když — jak jsem později zjistil — se koná každoročně už pár let, jsem nikdy neslyšel. Snad i proto, že je inzerovaná pouze ve švédštině. A teď si představte, že na něco takového narazí slávista. Jako když šimpanz zakopne o půlkilový zlatý nugget. Naštěstí si Zdenda svůj objev nenechal pro sebe a věci se tak daly rázem do pohybu. Hned se k nám přidal ještě Karlos.
Po nalodění a ubytování se v kajutě 212 metrů dlouhé lodi Baltic Queen jsme bez zbytečného otálení nejprve prozkoumali náklad alkoholu. Na devíti podlažích je několik barů, restaurací a dokonce diskotéka, kde se všude točí pivo. Není úplně levné, takže jako alternativa může posloužit místní supermarket. Tam se dají pořídit plechovky a dokonce i lahvová Plzeň (bohužel ale nevychlazená) za mnohem lepší ceny. Z vychlazených nápojů tam pořídíte pouze Red Bull, takže jsme se rozhodli pro kombinaci s finskou vodkou.
Loď opustila stockholmský terminál v pátek v 17:30 a příjezd do Tallinnu byl naplánován na 11:30 následujícího dne. První večer jsme si užili především koncert legendárních Perkele. Taky jsme si zašli na večeři formou švédských stolů. Za 50 € můžete sníst, kolik chcete. Protože jsme předtím kromě piv ztrestali i litrovku vodky, vzpomínám si jen na krevety, slávky a kaviár, kterého jsem sežral asi půl kila.
Druhý den ráno jsme se vylodili v Tallinnu. Je to takové klidné, upravené a čisté město, kde vyrostlo mnoho moderních rezidenčních domů a také má krásné historické centrum, trochu připomínající starou Prahu. Za zmínku stojí budova ruSSké ambasády, kterou jsme míjeli cestou do centra a kolem níž jsou na mobilním zábradlí zavěšené transparenty a fotografie ruSSkých válečných zločinů páchaných v Ukrajině.
Zrovna jsme chytili famózní počasí – modrá obloha, příjemných 20 stupňů – a tak jsme si našli místo na prosluněné zahrádce. Tallinn je přibližně velký jako Brno, ale ceny jsou jako v centru Londýna. Po obědě jsme vyrazili na koncert do místního klubu Paavli Kultuurivabrik, kde už byly stovky lidí z lodi, hrály kapely a pivo teklo proudem, navzdory ceně (0,4 l v plastovém kelímku za 8 €).
Navečer jsme opět vypluli směr Stockholm. Další návštěva supermarketu, další Red Bully a vodka, po kterých chlapci odpadli, a tak jsem na Discharge vyrazil sám. Tahle partička ze Stoke-on-Trent spustila svůj burácivý D‑Beat jako divokou bouři na jinak klidném Baltu. Frontman JJ jako vždy famózní.
Následující ráno jsme se vrátili do Stockholmu, kde jsme měli rezervovaný hotel na další noc. Celý den jsme se pak věnovali odpočinku a procházce po městě, hlavně po historické čtvrti Gamla. Při tom jsme také zjistili, jak má Švédsko přísné protikuřácké zákony. Ve všech hospodách i kavárnách je zákaz kouření, a to i na zahrádkách. Zákazy platí také u zastávek MHD a u vstupů do budov. Najít legální místo na kouření je někdy celkem oříšek. Země si už před lety vytýčila jasnou strategii vymýtit úplně kouření a už dnes má nejnižší počet kuřáků v Evropě (přibližně 5 % dospělé populace) a jejich počet stále klesá. Naproti tomu v UK je to 10 % a v Česku 24 %.
Výlet to byl divoký, intenzivní a i když ne nejlevnější, rozhodně nezapomenutelný.
PS: Šimpáne Zdenále, jsi náš chlupatý průzkumník a my ti za tuhle akci dlužíme minimálně dva banánové trsy! Díky!
Vládci Vršovic z Ďolíčku.